Žiadne produkty v košíku.
10 najdrahších dovolenkových destinácií na svete
Plánujete výlet do Amsterdamu, Kodane či Zurichu? Sú to jedny z najdrahších miest na dovolenku v roku 2017, tvrdí...
Kaliningrad, kdysi Königsberg, a ještě před tím Kralovec je zajímavá oblast. Není od nás daleko, na březích kurské kosy můžete zbírat jantar, na starých pruských rovinách se můžete přehánět na kole a žrát a pít, co hrdlo ráčí. Přesto tady moc turistů od nás nebylo. Částečně proto, že do oblasti, která je pod dočasnou ruskou správou, potřebujete ruské vízum, a to není levná záležitost. My sme z Rusama vizovou povinnost neměli, Rusi ji zavedli recipročně poté, co jsme pod diktátem EvroSajuza přijali tento krok jako první. Škoda. Bo je zajímavé prohlídnout si kraj, kde se střídá luxus a bída a kde můžete i sedmdesát let po Hitlerovi vidět stopy války.
Vjezd přes řeku Němen je impozantní. Čekání na hranici je též impozantní, strávili jsme tam asi pět hodin…
Kdysi stará, dobrá, pruská Tylže, dnes Sovětsk. Až budu starší a moudřejší, chtěl bych bydlet ve městě s podobně romantickým názvem…
Stopy války jsou na každém rohu. Rus prostě na nekteré věci od války nešáhnul. Asi se mu nechce opravovat památky cizí víry…
Hlavně, že jste geroji…
Stará bolševicko socanská architektura je příšerná…
Zato silnicím se nedá nic vytknout. Jsou v dokonalém stavu, dálnice nádherné, osvětlené. Co je připravené k vojenským přesunům, musí mít dokonalé parametry…
Ony též koňské kopyta asi neničí ten asfalt tak, jak kamiony…
Bolševická výstavba, to je jedna strana mince. Druhou stranou je moderní architektura…
Tady dokonce pokus o místní tradice…vzadu zas bolševický hnus…
Ubytovaní je na špičkové úrovni, ceny nejsou nijak hrozné…
A hospody jsou nádherné…
O nabídce a kvalitě jídla mluvit nemusím. Na rozdíl od nás, svázaných EvroSajuzovýma předpisama se tady představivosti a místním produktům meze nekladou…
Možná se z domácí tatarky a kyselé ryby poser..e. U nás už by si idioti stěžovali na čojku… Tady žádná čojka není…
Zato je tu šašlik…
Poctivé rybí vývary s pirožkama…
Misa řízků…
Slušná snídaně…
Kousky mrtvých ryb…
A trocha armenské basturmy…
Na výjezdu do EvroSajuza opět problém. Řada odhadem na sedm hodin čekání. Vlevo Poláci, v prázdném pruhu auta s ruskou nebo běloruskou značkou…
A romantický přiběh na zavěr. Procházející celnik se u mě zastavil a říká: „Na co tu čekaš mezi Polakáma ty durak? Jsi přece Čech, val dopředu!“
Z několikahodinového čekaní tak bylo sotva dvacet minut… Čím to může být, že ti Rusi ty Poláky tak nemají radi?