Nejlepší průvodci nebývají ty tlusté knížky, kde popisují všecko až do desáteho století před Muhammadem a popišou vám kdejakou cestičku do hotela. To si umí koupit kdejaký cyp.

Stejně je nejlepší nekupovat si žádné hrubé knihy a vydat se kajsik enem tak, však jediné, co člověk potřebuje vědět, je jak se tam dostat, kolik co stojí a jak se vrátit dodom.

Tuž poďme na to.

Proč tam jet? Bo je to snad jedine uzemí na světě, které neuznává žádný stát. Ani Amerika, ani Rusko, a dokonce ani Armenie ne, přestože obyvateli Karabachu jsou Arméni. Je to nádherné místo, s nádherýma lidma a úžasným jídlem a pitím. To stačí, ne?

Vízové pitomosti: K návštěvě Armenie vizum nepotřebujete. K návštěvě Karabacha jo. Jediná ambasada Republiky Nahorni Karabach je v Jerevanu. Pokud máte čas, dostanete vizum během 24 hodin. Ale je to blbost, raději si užijte Jerevanu. Druhe místo, kde dostanete vizum, je přimo na Ministerstvu zahraničí v hlavním městě Stěpanakertu. Stoji to 150Kč a zrobí vám ho za 10 minut. Na hranicích vám dají přesnou adresu. Pokud chcete navštívit Azerbajdžan, nenechte si vrazit tu vizovou nálepku do pasu, ale na separatní papír. Bo jinak by vás k Azerum nepustili a obvinili by vás z narušení státní hranice. Azeři si totiž furt myslí, že Karabach je jejich. Počítejte s tím, že válka s Azerbajdžanskýma Turkama může být obnovena každým dnem. Medzi oběma zeměma je od roku 1994 jen stav příměří, A příměří není mír. Každý den umírají na hranicích mladý synci, bo pravomoc, nepomůže vám a v případě problémů to je jenom na vás.

Přičiny konfliktu: Pokud chcete pochopit politycke a vojenske pozadi konfliktu, vysvětleni je tady.

Jak se tam dostat: První varianta je letadlem do Baku a pak busem do Karabachu. Tuto variantu nedoporučuju. Na linii dotyku se střilí, jsou tam zákopy na oboch stranách a není tam žaden hraniční přechod. Pravděpodobnost zastřelení je 121% (včetně DPH). Letadlem do Karabachu to tež nezkoušejte, budete sestřeleni. Raději použijte variantu, kerá je lepší. Levné letadlo Wizzair Katowice – Kutaisi (cca 1500,-Kč), maršrut do Tbilisi, pak do Jerevanu a pak do Stěpanakertu. Každý vyjde asi na 200,-Kč.

Jak tam platit? Normalně, bankomatu je tady víc jak lidí, používaná měna je arménský dram. Ceny jídla tak o polovinu levnější jak u nás, ceny pití o cosik vyšší jak u nás.

Jak se tam pohybovat? Maršrutky, stop, taxík. Všecko velice levné, stop samozřejmě nejvíc, navíc se dostanete k mistním lidem. Jsou vyborní!

Jak tam mluvit? Místní mluví arménsky a rusky. Takže kdo se učil ruštinu, nemá problém. Pro pitomce z inkluzivního školství mám blbou zprávu: s angličtinou tady nepochodíte. Naučte se rusky.

Co tam robit? Památky, staré chrámy, tržnice, města, kavárny. Klasika, je to moderní země, vyberte se podle fotek, co se vam líbí.

Co lidi? Su svině? Ne. Lidi jsou vyborní. Jedni z nejlepšich na světě.Nerobte žádne kokotiny, neprovokujte, v každém baráku je nějaká zbraň k dispozici. Proto je tady poměrně bezpečno, lidi jsou k sobě přivětiví. Nedivte se, když každý den hrozí válka , tak se neřeší cypoviny…

Co chlast a jidlo? Všechno plně k dispozici. Karabašská kuchyňa je vynikajicí! Mix arménské a turecké, nebojí se tady vepřového, mají výborné vína (prubněte z granatových jablek) aji gořalku (koňak). Nepijte tutovku (palenka z moruší), je to svinstvo dobré tak k mazání bolavých kolen(pokud není vyrobena oficiálně v palenici)

Jak ztama ven? Přimá maršrutka Stěpanakert-Jerevan, vyjiždí každé ráno v 7 a jede asi šest hodin. Cena – cca 200Kč.

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil